TOPlist

NOVINKY

Sice čas prázdnin, ale makáme

17. 8. 2016
Aschar a Aiko v Poniklé

Začnu tedy postupně. Již potřetí jsme se v polovině května vydali na obedienci do Poniklé. To už cvičil i Aiko. Krásné jarní počasí vydrželo až do konce semináře, tak jsme si po jeho ukončení udělali procházku po krásném okolí.

Začátkem června jsme vyrazili k Přelouči. Zde se konaly nosework zkoušky. Panička mě přihlásila na základní zkoušku urban. Tak jsem hledal skořici ve zřícenině tvrze ve Svojšicích. Vzorek v prvním terénu jsem celkem bez problému našel, jen panička musela lézt po kolenou, aby dobře viděla, kde ho označuji. Druhý terén už byl náročnější, musel jsem vylézt na výklenek, kde mi trochu podkluzovaly nohy, ale společně jsme se dopracovali ke kýženému úkrytu. Takže zkoušku jsem úspěšně složil. Několik fotek ze zkoušek najdete zde.

Konec června a začátek srpna byl ve znamení výstav. Nejprve jel Aiko na svoji první výstavu. To jsme jeli do Mladé Boleslavi na speciální výstavu KCHMPP. Aiko byl ve třídě štěňat, od rozhodčího Milivoje Uroševice dostal zámku Nadějný:

Korektní zuby, mocná hlava, na hlavě není bílá, uši správně postavené, mocné tělo, přední a zadní končetiny dobré, srst dobrá, zadní nohy nejsou paralelní

O týden později se konala další klubová výstava, tentokráte Klubu Malého kontinentálního španěla. V krásném prostředí hotelu Obora Kinsky u Chlumce nad Cidlinou posuzovala paní rozhodčí Olga Dolejšová. Aiko byl opět ve třídě štěňat a dostal známku VN1 s posudkem:

Dobrá hlava, správné ucho, oko, dobrá čenichová partie, nůžky, dobrá fronta, dobrý krk, pevný hřbet, dobře nasazený ocas, prostorný hrudník, končetiny správné.

Na další výstavě jsem svojí krásou oslňoval rozhodčího já. Ale to jsme jeli až do dalekých Beskyd do městečka Kelč. Zde se konala klubová výstava retrívrů Retriever klubu CZ. Celou výstavu posuzoval pan Petr Studeník. Byl jsem přihlášen do třídy otevřené, dostal jsem známku V1:

Dospělý 5-letý pes, dostatečně vyspělý, solidní hlava, nůžkový skus (těsný), odpovídající délka krku, solidní lopatka, rameno, dostatečně silná kostra, správně klenutý, prostorný hrudník, koordinovaný pohyb, standardní osrstění

A protože panička mě jen tak zlehka ostříhala, mám v posudku na závěr i větu

Pro eleganci psa preferuji jiný způsob úpravy.

Druhý den se v tomtéž místě konala oblastní výstava, kde se pro změnu předváděl Aiko. Ještě byl ve třídě štěňat. Posuzovala slovenská rozhodčí Linda Voláriková, od které dostal známku VN1 s moc pěkným posudkem:

Výborně stavěný pes, na svůj věk výborně vyzrálý, správné proporce hlavy, vynikající ucho, výborně zaúhlený, dobrý hrudník, výborná horní linie, ocas správně nasazený, mohl by být lépe nesený, výborný pohyb a předvedení.

Pak jsme procestovali Valašsko a Javorníky, i na Slovensko jsme zašli, zastavili jsme ve vinařském kraji u Hustopečí. Na závěr dovolené jsme si prohlédli krásnou Třebíč. Fotek máme spousty, snad si někdy najdu čas a zpracuji je.

Aschar při zkoušce NW-N1 u posledního nálezu

Po návratu z dovolené jsme pilně trénovali na další zkoušku noseworku. Panička rozhodla, že už je na čase začít vyhledávat i pomeranč a tak nás přihlásila na nature úrovně 1. To jsou sice stále 2 terény, ale v každém už jsou dva vzorky. Já tam měl vždy jednu skořici a jednu pomerančovou kůru. Zkoušky se konaly v pátek 5. srpna nedaleko Roudnice nad Labem. Pro mě bylo úplně ideální počasí - pěkně se ochladilo, dopoledne pěkně pršelo, ale když jsem přišel na řadu, už pomalu přestávalo. Všechny vzorky jsem v lesních terénech našel a tedy mám splněnou další zkoušku.

Ale po zkoušce jsme nejeli domů, ale naopak se ubytovali na úžasné Podřipské farmě, protože v sobotu a neděli zde byl seminář noseworku. Měli jsme tak možnost si potrénovat parádní urbany, zkusili jsme si noční hledání (to mi schovali skořici do kýble se švestkami a do koňského sedla). V neděli jsme se pak věnovali například i vyhledávání ve vodě.

A poslední novinka, tomu malému, ušatému, chlupatému torpédu bylo v pondělí 15. srpna už 7 měsíců. Kde jsou ty časy, kdy mu byly čtyři měsíce.

Ještě jsem našel fotografie z loňské dovolené, kdy jsme v Jeseníkách šplhali na Dlouhé stráně.