NOVINKY

Nejprve se vrátíme do pozdního léta. To jsme ještě 18. srpna vyrazili na druhý závod seriálu Canicross tour s Fitminem. Po roce jsme se tak vrátili do Hrubé Skály. Trať byla tentokrát o pár stovek metrů delší (tedy necelé 3 km), počasí opět krásně slunečné a teplé. I zde jsme si doběhli pro třetí místo. Krásné fotografie si můžete prohlédnout tady, tady a ještě videjko.

V září pak začal jiný seriál, a to dogbiatlonový. Panička se rozhodla, že se pokusí Aika trochu na těch závodech utahat, a tak se přihlásila do kategorie Enduro. Tato kategorie měla vždy přibližně tříkilometrový okruh, tedy celková trasa měla kolem 9 km. První kolo seriálu se konalo 16. září ve Staré Boleslavi. Trať byla rovinatá, lesem i přes louky, střelnice opět na pódiu letního kina. Zde si panička s Aikem doběhli pro páté místo. Fotografie a video.

Poslední kolo Canicross tour s Fitminem se konalo 29. září v Mladé Boleslavi, v parku Štěpánka. Zde na závodníky čekala velmi pěkná, mírně vlnitá trasa. Sice Aikovi chvíli trvalo, než se přepnul do závodního tempa, ale i tak si s paničkou doběhli pro druhé místo.Fotografie, ještě jedny a video. Protože závody skončily celkem brzy, udělali jsme si ještě malý výlet na nedaleké Švédské šance.

Druhý den jsme pro změnu vycestovali k Novému Boru. Konaly se zde NW zkoušky a Aiko podruhé neúspěšně dělal urbany 1. Ale Aiko moc pěkně a dlouho pracoval a terény byly krásné, což je vidět z fotografií. Protože počasí opět lákalo k výletu, vzali jsme s sebou koloběžku a jeli se podívat na Havraní skály.

Druhé kolo dogbiatlonu se konalo v Liberci u ZOO. Pořadatelé slibovali krásnou trať a svůj slib do puntíku splnili. Trať byla náročná, ale skutečně krásná, lesní pěšiny, prudké i táhlé kopce, obtížné seběhy, můstky přes potok a chvilkami i rovinky po široké cestě. Zde si panička s Aikem doběhli pro čtvrté místo.

Poslední kolo dogbiatlonu se konalo 17. listopadu opět v Praze na Hvězdě. Tato trať Aikovi vyloženě sedla, všechny tři kola krásně běžel. Navíc závěrečným dvousetmetrovým sprintem do cíle paničku pěkně odrovnal. Ale dopádil pro krásné druhé místo. Fotografie a video.

Začátkem prosince jsme si udělali výlet do Semil, prošli jsme si krásnou Riegrovu stezku podél Jizery.

Na závěr přejeme krásné Vánoce a v novém roce spoustu báječných společných chvil s našimi nejen psími kamarády.

Za ten čtvrtrok jsme toho nacestovali celkem dost.

Nejprve to vezmu z výstavního soudku. Začátkem června jsme vyrazili do Českého ráje nedaleko Sobotky. V krásném prostředí hotelu Ort se konala speciální výstava MKSK. Krásné letní, možná spíše tropické, počasí doplňovalo opět příjemnou atmosféru celé výstavy. Rozhodčím byl tentokráte pan rozhodčí Karel Hořák, který nás při zahájení výstavy seznámil s historií plemene. Aiko byl přihlášen do třídy otevřené a v konkurenci dalších 6 psů vybojoval V1. I přes čekání a velké teplo krásně běhal a odolával důkladnému testování pana rozhodčího, který jej nakonec ocenil titulem BOS. Aiko dostal tento posudek:

2,5 letý pes, nůžkový úplný skus, jemná hlava, ale správné linie, výborné oko, ucho, pigment, hluboký hrudník s předhrudím, jemná kostra, rovný hřbet, dobrý ocas, skvěle osvalený, výborný pohyb

Krásné fotografie z výstavy.

A teď otevřeme soudek canicrossový. Druhý závod Nativia challenge se konal v Humpolci. My jsme vyrazili o den dříve a udělali si výlet do oblíbené Kutné Hory. Sobotní závody byly opět ve znamení krásného letního počasí, takže jsme všichni uvítali rybník na závodišti Zlatá podkova, kde byl start i cíl. Tato trať již byla členitější, kopce, louky, lesní pěšinky. Tentokráte panička s Aikem doběhli čtvrtí. Fotky ze závodu jsou zde. Když už jsme byli v Humpolci, museli jsme se také zastavit u nejslavnějšího přistěhovalce. A v neděli, abychom rozhýbali ztuhlé svaly (teda spíše panička, protože já jsem se v sobotu šetřil a pro Aika jsou 4 km ve sprintu jako nic), jsme si cestou domů udělali zastávku u Týnce nad Labem a prošli se po místních lesích.

O týden později jsme vyrazili na další závody, Ještědský canicross. Trasa byla od skokanských můstků téměř k Ještědu, tedy 6,5 km s převýšením 450 m. Počasí opět nezklamalo a do toho kopce nám pěkně zatopilo. Panička tentokrát mákla a s Aikem doběhli druzí. Fotogalerie. A protože závody skončily celkem brzy, udělali jsme si ještě procházku přímo na Ještěd.

Poslední závod Nativia challenge se konal v Jánských Lázních. Opět jsme vyrazili o den dříve a zastavili v krásném městečku Vrchlabí. Poslední etapa startovala u lanovky v Jánských lázních. Asi pětikilometrová trasa vedla stále do kopce a do kopce až na Černou horu. Tentokrát panička s Aikem doběhli druzí a celkově tak v Nativii challenge ve své kategorii doběhli čtvrtí. A když už byli nahoře, šli se podívat do Černohorského rašeliniště. V neděli jsme si udělali procházku kolem Jánských lázní.

V polovině června jsme vyrazili na první kolo seriálu Canicross tour s Fitminem, které se konalo v Liberci v Lidových sadech. Na paničku čekala velmi pěkná, více než čtyřkilometrová trať. S Aikem si doběhli ve své kategorii do 10 kg pro třetí místo. Můžete si prohlédnout fotografie i video. A po skončení závodů jsme si opět udělali procházku po vyhlídkách kolem Kateřinek.

A na závěr ještě přidávám pár fotek z koloběžkového výletu do Brtníků.